Charakteristika a zdroj onemocnění
Poliomyelitis anterior acuta = Poliomyelitida = Dětská (přenosná) obrna je virové onemocnění, jehož přenašečem je nemocný nebo subklinicky nakažený člověk (tzn. člověk s nevýraznými příznaky nemoci). Ještě počátkem 20. století byla poliomyelitida obávaným, téměř celosvětově rozšířeným onemocněním s možnými trvalými následky v podobě obrn a deformit končetin. Snahou Světové zdravotnické organizace je očkováním polyomyelitidu celosvětově vymýtit tak, jako se to povedlo u pravých neštovic.
Dětská obrna je výhradě lidskou infekcí, s tendencí napadat nervový systém. Zdrojem je nakažený člověk, který vylučuje virus stolicí. Šíří se prostřednictvím nemytých rukou, předmětů, potravin a vody, ale také kapénkami z úst.
Projevy
Inkubační doba je 5 – 35 dní, většinou 9-12 dní.
Virus do organismu proniká zažívacím traktem, dostává se v malé míře do krve. V této fázi mohou klinické příznaky zcela chybět, nebo postižený může mít několik dní nespecifické obtíže – zvýšenou teplotu, únavu, zvracení. Asi 90 – 95% případů tímto končí a nastává plné uzdravení. U asi 5-10% dochází k průniku viru do nervové tkáně. Klinicky po několika dnech znovu nastupují teploty, objevuje se nevolnost, zvracení, bolesti hlavy a meningeální dráždění (příznaky zánětu mozkových blan). Toto stadium může dále pokračovat až do vzniku obrn, které bývají trvalé. Může být postižena jedna nebo více končetin. Život ohrožující je forma tzv. bulbární, která postihuje svaly zásobené hlavovými nervy s polykacími a dechovými potížemi.
Komplikací může být postižení centra v prodloužené míše s dechovou zástavou a smrtí. Dále myokarditida (postižení srdečního svalu), infekce močových cest, vdechnutí např. stravy při postižení svalů trávicího traktu, zápal plic u postižení dýchacích svalů nebo v důsledku vdechnutí cizího tělesa.
K pozdním následkům patří tzv. postpoliomyelitický syndrom. Může se rozvinout v období 10 – 40 let po prodělané poliomyelitidě. Projevuje se ztrátou nervové a svalové výkonnosti s únavou, bolestmi svalů, bolestmi kloubů, snížením svalové síly, úbytkem svalů (svalovou atrofii) nebo vznikem nových obrn.
Léčba
Je symptomatická, tzn. tlumící příznaky onemocnění. U forem s obrnami rehabilitace.
Prevence
Dodržování základních hygienických opatření a očkování.
Od roku 1957 bylo v naší republice zahájeno očkování nejdříve neživou a následně živou očkovací látkou. Očkovací program byl velmi úspěšný. Již v roce 1960 mohla ČR jako první země na světě deklarovat eliminaci, vymýcení poliomyelitidy, t.j. stav dlouhodobého územního přerušení procesu šíření nákazy. Vzhledem k epidemiologické situaci ve světě však není vyloučena možnost zavlečení
onemocnění ze zahraničí, a proto preventivní protiepidemická opatření zůstávají nadále v platnosti, včetně očkování.
Očkování
V současnosti je očkování proti dětské obrně zahrnuto v hexavalentní vakcině.
Základní: schema 2+1 kombinovanou hexavalentní vakcínou (tj. vakcínou proti 6 nemocem: záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, hepatitidě B a infekci způsobené bakterií Haemophilus influenze typ b)
- 1. dávka od 9. týdne života
- 2. dávka za 2 měsíce od první
- 3. dávka minimálně 6 měsíců po druhé dávce
Přeočkování: v 10 letech (záškrt, tetanus, černý kašel, dětská obrna)
